Šántí, viď?
Tohle je důvod, proč už sem moc nepřispívám, jen čtu a tenhle alibistický přístup většiny zdejšího osazenstva mě dost zklamal. Spousta nicků tady ráda umravňuje druhé, ale jen málokdo je skutečně ochoten se sám uskromnit, či nějak změnit. Já sama jsem spíš pro uvolnění, myslím si, že závažnost epidemie není taková, abychom zničili desítky či stovky tisíc lidí psychicky i finančně. Malý obchůdek opravdu nepředstavuje zlo, kterého je třeba se zbavit. Ani kadeřnice ne. Ale je to můj názor. Chytré hlavy rozhodly, že to za to stojí, tak jsem se holt přizpůsobila.

Většinový názor zde je ten, že v zájmu ochrany zdraví bychom měli být zalezlí doma, nikoho nevídat a to celé měsíce i za cenu naprostého ekonomického zničení. Není bez zajímavosti, že tento názor zastávají diskutérky, které vládní omezení zasáhla jen velmi málo. A ještě si připadají jako spasitelky a kárají ty, které čekají jako na smilování na to, až budou moci normálně fungovat.

Ale když jde o takovou malichernost, jako změnit svoje nákupní návyky, to je oheň na střeše, všechno je problém, nic nejde, protože jsou navyklé na něco a teď bude něco jiného a to nejde, skoro to vypadá, že nám tady třetina obyvatel asi umře hlady, protože jet nakoupit jindy než byli doposud zvyklí je neřešitelný problém...