Hroudo, kovidem prošla možná už půlka národa, čísla v tabulce nakažených jsou určitě zkreslená.
Za mě...ale to je můj osobní názor, máme to nejhorší za sebou...nevím, je to můj vnitřní pocit. POCIT, kdyby chtěl někdo polemizovat .

Mám POCIT, že ti, kdo měli těžce onemocnět, onemocněli (je jasné, že se nikdo hermeticky uzavřít nemůže, takže virus se dostane všude), někteří zemřeli. Naštěstí myslím, že je průměrný věk zemřelých na obvyklých číslech jako je bez kovidu, průměrné dožití 80 let je myslím dobré, i když mně se to už tenčí .
Samozřejmě pár nemocných ještě bude...taky budou virózy, chřipky atd...

Teď je, aspoň co vím, blbá situace ohledně kovidu na některých LDN a možná domovech seniorů, u nás to teda prošlo už 3 týdny zpět, některé LDNky asi poslední (a možná nejhorší?) instance, kudy to prošlo a prochází.
Ale zas aspoň potom budou mít možnost návštěv a nějakých zájmových aktivit a tak...

A teď co s tímto stavem dál?
Vymodlíme si třetí, čtvrtou, pátou vlnu?
Budem tu parazitickou informaci (myslím ten vir) "hnojit", dávat jí energii, bát se jí a přivolávat?
Je to jak "přivolávač deště"...tolik energie, tolik hnojiva, co jsme už do toho narvali, včetně fakt opravdových peněz, kolik vlastní energie.
Je to jak černá magie živená miliony jednotami strachu, a to je panečku energie, která tu už desetiletí nebyla!!!

Začíná to všechno u jednotlivce, kam to půjde dál...k jakému průběhu a výsledku...na kterou stranu se dáme, zda na cestu nemoci, nebo zdraví...ale jednotlivec sám nic nezmůže...
Je to hodně na nás.
Vlastně to samé říkala i dr. Peková...chovejme se zodpovědně, buďme "doma", udržujte pozitivní mysl, pohyb, víru v to, že to bude dobré. Obrátit pozornost jinam...a tohle je te´d těžké.

A konečně se vláda hnula k tomu, že říká pozitivnější věci...a my budeme volat po tom, aby nás krmila flégrovskými informacemi?
Proč?
Komu to prospěje?

Reagovat nebudu, kdybyste chtěli polemizovat...spíš to dávám k úvaze jako názor.

Jo, DNESKA mám konečně konečně pocit naděje...podobný jako jsem měla na jaře...vím, je to jen můj vnitřní, nesdělitelný...ale co kdybychom prostě důvěřovali tomu, že minimálně MY tady v Česku máme to nejhorší za sebou? Promořených nás je opravdu hodně...a i toto dává hodně naděje.