Fakt je mi to Německo sympatické.

Jako malá jsem žila v totálně dysfuknční rodině, okolí vědělo a nic neudělalo. Nikdo nic. A nemyslím si, že se to dnes neděje. Jako malá holka jsem nenáviděla prázdniny, protože jsem byla zavřená doma a mí rodiče, zejména otec, si se mnou mohli dělat, co chtěli. Počítala jsem ne dny, ale hodiny, kdy se budu zase moct vrátit do školy. Chápu, že těchto dětí je menšina. Chápu, že jsou děti, co jim škola doma vyhovuje. Ale ty děti, o kterých mluvím, a dělala jsem to i na jaře, těm to strašně ubližuje. A nejen těm. Vždyť i tady spousta z vás psalo, že nemáte zařízení a výkonný internet a nevím co všechno. Za mě jsou otevřené školy naprosto prioritní. Mým dětem svým způsobem online výuka taky vyhovuje více. Ale máme počítačů více než členů rodiny, a to jsem několik starších věnovala jiným dětem, byť kvalita nebyla už nic moc. Mají narvanou lednici jídla a všechno, co potřebují, tady mají. A ještě po nich nic nechci a do školy "jdou" v pyžamu.