Přidat odpověď
Já jsem bydlela s rodiči až do 24. Studovala jsem na gymplu a VŠ v našem městě, sice jsem chodila s BM, ale tehdy lidí spolu bez svatby nežili, nebylo ani kde, pronajmout si být bylo sci-fi. Po státnicích jsme se vzali, ale BM musel na rok na vojnu, pak jsme dostali družstevní byt, rodiče BM byli v družstvu od 15 let jeho staršího bráchy. Single jsem až když se ode mně odstěhovaly po rozvodu děti, prodali jsme společný byt a já se odstěhovala do bytu po rodičích. Pak se mnou rok bydlel ještě syn se slečnou. Takže úplně single jsem asi od svých 55 let, což není těch Monikou požadovaných 30. Ale protože jsem se od mládí nijak nezměnila ( tedy vzhledově ano, ale myšlením a chováním), tak předpokládám, že kdybych byla ve 30 single, stejně jako vždy bych nejvíc času strávila doma s knížkou a občas bych zašla s kamarádkou na procházku. Kdyby nebyl covid, tak bychom zašly na kafe nebo na pivo, občas do divadla, zajely do Prahy nebo jinam na výlet, zašly na výstavu, šla bych si zaplavat do bazénu. Totéž, co jsem dělala ve svých nácti. Parby, sport nebo tancování by to určitě nebylo. Všechny moje kamarádky žíly tehdy stejně jako já, žádná z nich nechodila na žádné mejdany. Jinak bych si je jako kamarádky nevybrala.
Předchozí