Tak já mám pěknou sbírku tří tchýní, první mě v mých novomanželských začátcích(18 let) dokázala hodně nasrat, když mi řekla, že je hovadina mejt okna proti slunci a že mám tu mističku na mejdlo jako vrabčí hnízdo (od kousků mýdla). Když to vezmu dnešním okem, bylo jí přes 50 a měla před sebou mladé tele, chtěla mi poradit a dost nás tehdy jako mladou chudou rodinu podporovala. Dodnes si s ní občas volám, stále jí říkám mami(vy), patří do mého života, je fajn.

Druhá tchýně byla léta esencí tolerance a akceptace všeho, nikdy neradila, neuklízela, nenamítala, nic si nepřála, kdysi se mi to zdálo skoro na hranici lhostejnosti, pak jsem pochopila, že taková je, že se samozřejmě bojí o děti a zajímá o děti, ale je prostě moudrá.
Martu fakt miluju

A třetí tchýně je nová a taková plachá, ale příjemně kontaktní a přirozená, už jsem si ji za těch 5 setkání oblíbila, ale ještě nevím, jestli mi nehodí dítě na linku