Mně moje mamka nabídla, že mi nechá vyčistit peří a ušít nové sypky z nějakých starých peřin. Tak jsem se těšila jak si zase poležím a pospím v peří. Jak za mlada. Ale když jsem se následně každé ráno budila jak zbitá a zmlácená, začala jsem o lehkosti peří silně pochybovat. Když se přiznal i můj muž, že ho v noci někdo bije, odvezli jsme milé a vážící peřiny do Armády spásy, aby si bezdomovci užili trochu té tíže i teplíčka. Jenže tam je nechtěli, protože se nedají prát . Takže skončily v kontejneru, odkud si je možná vzali bezdomovci .
A my i nadále hezky hajáme pod lehkými (podzim,zima) a ještě lehčími (jaro,léto) dekami. Které podle teplotní potřeby svlékáme nebo doplňujeme flanelovým hřejivým nečerným povlečením nebo flísovou dečkou z Ikey.