Přidat odpověď
Monty, přesně, tím spíš, že tehdy korespondence obsahovala opravdu dost osobních názorů. Cairo, při přístupu, kterej tady nabízíš, neznáme vlastně nikoho, ani rodiče, ani sami sebe.
Dobový fotografie nebyly žádný momentky - dlouhá expoziční doba, pacient se nesměl hejbat, to jde pak i fotogeničnost stranou, navíc fotograf byl víc řemeslník jako třeba krejčí, spíš než s "vyfoťte mne takhle" se k němu chodívalo s tím, že on ví, jak nás vyfotit. Fotograf si fotografovanýho našteloval. Na dobovejch fotkách z Ameriky bejvaj i banditky unylý matróny, pistolníci uhlazený džentlmeni a Indiáni často vypadaj, že neuměj do pěti počítat.
Předchozí