Jinak máme krásnou historii jedné hračky:

Když jsme krátce po svatbě měli na starosti předškolní oddělení nedělní besídky (něco jako MŠ v době bohoslužeb) - mívali jsme tak 15-25 dětí, tak nám do skříně lidé dávali starší plyšáky apod. Byla tam jedna trochu potrhaná liška.

Pak jsme se stěhovali s bohoslužbami jinam a pár těch věcí nějak zůstalo u nás. Potrhaného Pana Lišku si zamiloval po narození syn. Tu a tam jsme ho nějak zalátali, ale moc to nepomohlo. Spal s ním do dospělosti. Občas se octl v bedně, pak byl zase vzat na milost. Před rokem udělala generální rekonstrukci Pana Lišky potenciální snacha, moc šikovná a moc hezky šije.