libik, no však jo, ve chvíli, kdy muž řekne pojedeme k mámě a já jet nechci, jednoduše řeknu, že jet nechci... prostě proto... chci být doma, jen tak, bez důvodu... ale o tom se teda nehádáme (právě proto, že když řeknu "prostě proto", ví muž, že se mnou nehne a navíc obvykle jedu ochotně),
my se obvykle chytnem kvůli dětem, muž je nesystematický ve výchově, někdy je moc benevolentní jindy bazíruje na kravinách a to mi vadí, děti jsou pak zmatený... nebo se pohádáme protože jsem (zase) slíbila sestře něco, co mě vlastně sere a nechci to (a on to myslí dobře, ale v tu chvíli to schytá za tu sestru )... nebo proto, že něco slíbil a pak se nemá k plnění (obvykle dětem)... nebo je (bezdůvodně) protivnej...