Zajímavý. Mě většinou doprovází i klidně téměř cizí chlap (právě třeba z té akce nebo máme společnou cestu a vezme mi tašku nebo se aspoň zeptá, mám-li to těžké). Ne že by to byla záležitost posledního půl roku, to nikam nechodím :(
Čímž nechci 77 naštvat, jen, že se mi to stává. Vlastní muž mne občas taky někdy nechal na holičkách a tam to mrzí víc.
A pokud by se soutěžilo v galantnosti, tak ten můj, co jsem ho poslala do oběhu, by měl určitě velký úspěch - se vsadím, že moje následnice si stále ještě libuje, jakého super chlapa získala (jak tu bylo zmíněno, dobře jsem ho vychovala), ale jsem si téměř jistá, že stejně jako já už taky přemýšlí, proč se s ním cítí tak mizerně, když je přece tak skvělej....
No některé jsme nenapravitelné.