Ráda bych vyslechla názory na dilema, které řeším. Je mi 35 let a poslední asi 2 roky zvažuji, zda nepořídit ke dvěma starším dětem (školák 1.stupeň a předškolačka) ještě sourozence. Zatím jsme rozhodnutí odkládali – dělali jsme velmi náročnou rekonstrukci domu a na třetí dítě nebyl čas ani energie. Nicméně brzy se máme stěhovat do vlastního a já nyní otázku třetího dítěte i vzhledem k věku hodně řeším. Starší děti mi rostou před očima, za každý jejich vývojový pokrok jsem moc ráda, ale zároveň jsem smutná, že některé věci se už znova nevrátí, že spousta aktivit děti za rok, dva bavit nebude a zůstanou jen vzpomínky na to, jak byly malé. A že než se naděju, budu mít v domě dva puberťáky. Bojím se, abych v 50ti nelitovala, že jsem to třetí dítě ještě měla mít.
Na druhou stranu mám z třetího těhotenství a mateřství respekt a obavy – zda na to máme s manželem v našem věku a se 2 dalšími dětmi ještě nervy a sílu, zda to na manžela nebude příliš velký tlak s uživením 5členné rodiny a vysoké hypotéky, že budeme muset řešit výdaj na nové auto atd.
Aby těch proti nebylo málo, řeším dlouhodobě nespokojenost v profesi, kterou jsem vystudovala na VŠ. Kdysi jsem si špatně vybrala studijní obor a bohužel se se mnou tato chybná volba táhne celá léta – školu jsem sice dostudovala, našla si dobře placené a „prestižní“ zaměstnání v daném oboru, ale práce mne nenaplňuje, nejsem v ní spokojená. Mezi dětmi a po dětech jsem se do oboru vrátila (bylo to v té chvíli nejsnazší řešení, abych mohla skloubit částečný úvazek a péči o malé děti), ale dlouhodobě mne práce v tomto oboru energeticky vysává a vidím, že to nejsem schopna dělat další léta. Řešila jsem situaci u kariérního psychologa, ale dostala jsem jen obecná doporučení. Chci zkusit ještě profesní koučink a doufám, že se doberu nějakého konkrétnějšího doporučení na jiné profesní směřování.
Mám obavu, že třetí dítě znamená, že jakákoli změna profese bude výrazně komplikovanější, ne-li nemožná. Budu limitovaná na další min. 2 roky dalším dítětem a i pak budu potřebovat spíše flexibilní úvazek než začínat od nuly v novém oboru. Zároveň se ale bojím, zda se mi změna profese vůbec podaří - abych nakonec nezůstala v původním oboru a ještě nelitovala, že jsem roky, kdy jsem třetí dítě ještě mít mohla, obětovala snaze o profesní změnu, která vyšla naprázdno.
Máte se změnou profese v tomto věku zkušenost? Co byste na mém místě dělaly? Moc děkuju za rady.