Přidat odpověď
"Tu práci popisuji detailněji proto, že touhu po dalším dítěti si většina maminek představit umí, ale situaci se změnou profesního směřování každý neřeší. Vím, že kdybych měla práci, do které se bez obav po třetí mateřské vrátím (protože vím, že mě bude bavit), tak tuhle diskusi vůbec nezakládám a třetí dítě prostě máme."
Tohle je otázka priorit, které se u mě s mateřstvím přeskládaly. Nikdy jsem si neuměla představit, že děti v roce odložím někam do jeslí a budu je s jazykem na vestě vyzvedávat na konci jejich pracovní doby. Druhá věc byla, že jsem je chtěla k něčemu vést. Hudebka, jazyky, sport. A třetí věc, že děti marodily, byly doby kdy jsme nejméně jednou týdně šli s někým k lékaři (a to platí i teď, když jsou větší, míváme měsíce kdy pořád někam poletujeme, jednou nebo i 2x týdně). Mívám stavy, kdy mi je opravdu hodně líto, že se profesně neuplatním, a v zájmu svého duševního zdraví se snažím nad tím moc nebádat. Za dva tři roky může být všechno jinak, děti povyrostou a třeba se pro mě nějaká příležitost ještě objeví.
Předchozí