souhlasím, počet dětí je znát i co do rozdělení pozornosti mezi děti. Když jsou nemocné, tak je to taky sakra znát a při distanční výuce teprve :)
Ale taky nelituju, jsem ráda, ale já měla třetí v těch 36 (otěhotnění v 35) a už jsem těhotenství a hlavně rekonvalescenci po porodu špatně nesla, jsem asi nějaký slabší kus.
Takže se 2 je vše o moc jednodušší (i dovolené jsou problém, vše je dělané na max 2 děti).
S kariérou to je prostě individuální, spousta holek tu měnila zaměření i po čtyřicítce, já mám stále stejný obor, jsem v něm dobrá a uživím se v pohodě, ale zároveň mne i dost vyčerpává.
Kdybych si mohla vybírat, dělám asi to stejné, jen na poloviční úvazek a s odrostlejšími dětmi pak k tomu nějaké dobrovolničení.