Nedonutíš, musí mu to docvaknout samotnému. Hlavně na něj nedělej přísnou matku, co ho donutí, v tomhle věku se vždycky někde vyspí a vždycky něčeho nají.

Je to vlastně už skoro 20 let, co se můj synek místo docházky do učiliště válel ve špek parku, kamarádka, co na tom učňáku učila, se domnívala, že bych ho měla ráno do tý školy dovézt. Chacha.

Užili jsme si, synek dělal učňák vlastně 5 let, přerušil, nádeničil, prodával v Tescu, byl u pásu v Siemensu, pak se to nějak zlomilo, učňák dokončil, udělal si nástavbu a i kousek výšky, dneska má firmu a je ok.

Mně se vyplatilo s ním za každých okolností jednat jako s dospělým, neřvat na něj, bavit se s ním i o normálních věcech, dávat mu najevo, že není loser a že samosebou něčím bude. Myslím, že ho právě trochu zavazovalo, že matka je slušná a věří mu. A jednoho dne mu prostě došlo, že vzdělání chce a potřebuje.
Hodně sil