Pevalo, na tom co píšeš je hodně pravdy, ale je to především o úhlu pohledu, kdy každý řeší nějakou svoji situaci. Pak je taky otázka, nakolik je třeba, aby náhrada byla plnohodnotná, přece každý doufáme, že přijde doba, kdy se koledy zpívat budou (hrát volejbal apod.)

Ty jsi ale měla taky nemocné dítě, pokud si pamatuji. A teď si představ, že by ti řekli, máme moc pacientů s Covidem, nemůžeme ho teď léčit. Nebo existuje léčba A, ta by mohla jeho stav vyřešit, ale potřebujeme na ni ARO, anesteziologa a vůbec dostatek času a personálu. Takže teď vám poskytneme léčbu B, co nic neřeší, maximálně ztlumí bolest a stejně při ní dochází k progresu. Až ubydou nemocní s Covidem, dostane tu léčbu A.

No a pak slyšíš o zmrzlinách, koledách a volejbalu. Vím, že kdybych měla zdravé dítě, které doma pláče, že nemůže dělat svoje oblíbené akvabely, tak můj postoj může být jiný. Jenže ono ze zdravého člověka k tomu potřebnému může dojít během okamžiku. A všichni v tu chvíli chceme tu nejlepší péči pro toho člověka. Tak snad i tím způsobem lze celou situaci pochopit a komunikovat o tom i s dětmi. Není možné je držet zavřené doma, kontakt potřebují. Ale ty jejich oblíbené činnosti musí holt počkat nebo provozovat tak, jak to v danou chvíli jde. Důležité je vědět, že tahle epidemie jednou skončí a zase budeme žít normálně.