No, úplně teda ne :-( Kopíruju kousky, nevím jak dostát autorským právům, tak aspoň uvádím, že text pochází z článku Kristiny Sarisové uveřejněného na webu psychologie.cz. Je dostupný pouze předplatitelům.

"Žárlivost jde ruku v ruce se sebepojetím. ... Tím, že člověk podceňuje sám sebe (není si vědom svých kvalit, nevěří si, myslí si, že pro druhého není dost dobrý), podrývá vztah jako takový.

Dotyčný žije v neustálých obavách, že se objeví někdo, kdo bude pro partnera zajímavější, atraktivnější, prostě lepší, partner mu dá přednost a on zůstane sám, protože není dost dobrý. Partnerovi nevěří, je neustále ve střehu, podezírá, kontroluje a chytá se každého náznaku, který by mohl znamenat zalíbení v někom jiném nebo nevěru samotnou. Nedůvěra je ve vztahu cítit (ať už na vědomé, nebo nevědomé úrovni) a prolíná se do mnoha oblastí, prostupuje různými situacemi a vztah tím trpí.

Žárlivost se neprojevuje pouze vůči osobě, ale může být zaměřena i na partnerovu zálibu, přátele nebo práci. Tyto pocity jsou opět navázány na nejistotu sebou samým a doprovázeny myšlenkami jako například: „Raději stráví čas na fotbale než se mnou, je mu přednější než já“.

Jak se žárlivostí pracovat: Mluvit, mluvit a mluvit. Otevřeně vyjadřovat své myšlenky, strachy, domněnky, s partnerem je sdílet (podmínkou však je, aby tomu byl i protějšek otevřený). ... často je mezi partnery blok a nejsou schopni se o tomto tématu pobavit otevřeně a v klidu. Něco visí ve vzduchu, není to pojmenované a podněcuje to fantazii. Většinou je to doprovázeno emocemi, které zastiňují možnost konstruktivní diskuse.

V partnerských vztazích dochází často na nevědomé úrovni k projekci ... například partner je ve vztahu nevěrný, ať už jde o jednorázová povyražení nebo paralelní vztah, a chorobně žárlí na svou partnerku, protože si do ní projikuje své chování. Vidí, že mu nevěra prochází, partnerka o ničem neví, a on se začne obávat, že mu je také nevěrná."