Já bych se zachovala jinak než většina ostatních. Pokud by to totiž byl chorobný žárlivec, tak bys to za ta léta poznala a žít by se s ním moc nedalo a už byste byli rozvedení.
Možná bych i něco dobrého koupila ( třeba víno) a přišla bych s tím, že se ho chci zeptat, zda se v našem vztahu něco neděje nebo proč má najednou pocit nejistoty a z jakého důvodu si vytváří scénáře, že bych mohla někoho mít. Co to způsobilo, jak se cítí a zda mu mohu nějak pomoci tyhle pocity překonat.
Tak takhle jsem se zachovala já a světe div se, on takový přístup k člověku, který sám zřejmě neprožívá momentálně nic dobrého dokáže divy. Teda aspoň mně to vyšlo.