Z toho jsou jen dvě cesty. Budeš tahoun a organizovat čas i dětem z předchozího vztahu (pokud se nechají).

Necháš je hnít a půjdeš si po svém, naplánuješ si pro sebe, co budeš chtít.

Držím palce. Já jsem děti vedla vždycky k pobytu v přírodě a ke sportu, když byly děti malé, fungovalo to skvěle. Teď jdou do puberty a většinou chodím ven sama (je tedy pravda, že téměř denně, takže chápu, že je to nebaví, a taky už chtějí trávit čas hlavně s kamarády), muž chodí taky, ale nějak máme rozladěné rytmy - když chci jít já, jemu se nechce, jakmile jsem unavená a chci odpočívat, vyráží. Nevím, co s tím, asi to nemá řešení. Jinak si nadále sedneme, tak to beru, jak to je.