"uvědomuji si, že své touhy v tomto směru musím držet na uzdě, protože to není moje věc a mé děti si mohou zorganizovat život jakkoliv."
- to je mi jasné, že toto je čistě na těch dětech, ale nějaké pocity bych v souvislosti s jejich rozhodnutími snad mít mohla, nebo i to je zakázané? Netvrdím, že bych to před případnou snachou dávala nějak přehnaně najevo, ale radost bych z toho prostě asi neměla.