Snad tě uklidní, že spolu jen chodí, nebere si ji, neplánují, nečekají dítě...
A život mne dost tvrdě naučil nesoudit lidi podle prvních dojmů, že se kolikrát můžeš moc splést, ať je ten dojem dobrý a úžasný, ať opačný... držela bych se zpátky, abych něčím nepokazila vztahy a ono si to všechno třeba sedne. Třeba jednou to bude tvoje snacha (nebo také vůbec ne a syn se ožení v 35 a vezme si úplně někoho jiného) a třeba s ní budeš ještě velmi spokojená. Jak tu někdo psal, může mluvit nevhodně z nervozity, nebo jestli jsi maminka miminka můžeš jí připomínat kamarádku, nebo nemá mladší sourozence ona.. ?
Je to hrozně tenký led, ale zdržela bych se čehokoli co může působit špatné vztahy nebo i jen nedorozumění, i kdyby byl syn do ní blázen, tak stejně je asi nejlepší nechat na něm, aby si vše prožil a třeba přišel na to, že to není ono.. to je nejjednodušší cesta. Ze se k sobě nastěhovali a do náročnějších podmínek je možná i jen dobře, zjistí sami brzy, jak jim to klape či neklape... horší by byl podle mne romantický vztah na dálku, který bude trvat roky, přitom se nebudou mít šanci poznat.. takhle se to myslím prostě vyřeší samo, buď jim spolu bude dobře či ne.