Moje máma rovněž trajdá. Pravdou je, že ona zrovna je riziková skupina jen věkem, je jí 70 let, ale u žádnýho doktora nebyla roky, nebere žádný léky, nepoužívá žádné kompenzační pomůcky a energie má pomalu víc než já, furt by něco dělala a někde lítala. Když musí sedět jeden den doma, brečí mi pak do telefonu, že má depresi, když sedí doma dva nebo tři dny, tak má ještě větší depresi, bimcá se po bytě v pyžamu, nečistí si zuby a nic ji nebaví dělat. Možná by za ní měl Libik zajet a vysvětlit jí, že podléhá nějaké iluzi a ve skutečnosti ji to sezení na zadku ukrutně baví a vnitřně po tom touží.