Taodvedle lyžuju každý rok (od 4 let), to na úvod.

Vadí mi, že vleky otevřou v situaci, kdy máme R 1,2 a čísla rostou. I ta "malá" čísla, která máme, protože se z nás postupně stalo Švédsko, kde většina lidí žije single a nemá kontakty. (Lidé hlásí 0,8 kontaktu a nikomu to není divné).

Máme pozitivitu testů 25 %. Váhavě jsem přešli do stupně 3 a půl. Když se podívám do okolních států, kde s lepšími čísly reagují uzavřením obchodů bez základních potřeb, kde zavírají i školky, kde omezují na vánoce setkání osob. U nás ještě ten pitomec řekne, že nařízení nemáme brát doslova. Místo snížení mobility a kontaktů, se dají lidi na vánoce do pohybu po návštěvách ještě na hory.

Vadí mi, že si chystáme průšvih. Tentokrát už všichni naprosto vědomě. Na podizim byla většina lidí překvapená, že se to fakt stalo. Ale nyní už viděli všichni, kam vedlo igorování epidemie. Vadí mi, že umře násobně víc lidí (bohužel i zdravotníků), než by bylo nutné. Vadí mi, že se pořád odkládají operace.