Dooly, ja vubec na prochazku nemohla, starsi utikal a nerozumel, neslo za nim bezet s kocarem. No a nebyl vubec nikdo, kdo by pohlidal. Mne by tenkrat prochazka pomohla. Fakt je, ze bych proste nemohla ani do CR, jednou za pul roku to bylo treba. Ted jsme taky porad spolu, ale je naprosta pohoda, nastesti ta nemoc hodne polevila, i kdyz porad ciha.
Hlavne vse nejlepsi kamaradce, je to strasna situace i bez covidu. Moc drzim palce