Kvítko,
tak já to mám tak napůl - protože jsem povahou požitkář a v dětství jsem měla vyloženě negativní vzor přístupu k penězům ve svý až patologicky šetrný babičce potřebuju ke spokojenosti pocit, že nemusím šetřit, což navíc ani neumím, ale na druhý straně ani neumím "makat" s nějakou nejasnou vyhlídkou, protože by mi to přišlo jako zbytečně promrhaná energie. Já dokážu "makat" jen s jasně rozdanými kartami - udělej to a to za tolik a tolik času, tady je smlouva, dostaneš tolik a tolik peněz. Dřít na něčem, co MOŽNÁ vydělá peníze, ale možná taky ne... na to jsem prostě líná. Ne že bych měla obavu z neúspěchu, to je mi dost jedno, ale strašně by mě sral ten čas strávený zbytečnou prací, kterej se dal využít nějak příjemněji.