První léta života jsem strávila v oparu dýmu, protože moji mladí rodiče (měli mě před dosažením 20 let, mamka nebyla ani plnoletá) žili prostě tak, jako jejich vrstevníci, tehdy se hodně kouřilo, i v bytech. Vejít do kuchyně, kde kouřili, byla docela darda, obzlášť, když přišla kuřácká návštěva.
Postupem času přestali kouřit v bytě, přesunuli se na balkon a pak přestali kouřit úplně. Dnes moje mamka kroutí hlavou nad tím, že tenkrát kouřili v bytě.
Přes všechen tenhle "vzor" jsem v životě vykouřila jen pár cigaret na bramborové brigádě, kde kouřili všichni. Předtím ani potom už jsem nikdy nekouřila.