Valkýro, to jsou změny ve společnosti, já jsem naopak coby nekuřák měla ten pocit vyloučení ve svém prvním zaměstnání. Tam se konaly ty kuřácké pauzy v malé kuchyňce, slezli se lidi z několika místností (včetně šéfa) na kafíčko a cigárko, bavili se při tom, byla legrace. Ne, že by mě vyháněli, občas jsem šla s nimi na to kafe, ale ten smrad mi vadil natolik, že jsem častěji pila kafe jinde sama.
To by dnes už nemohlo být, ale tehdy se to nějak sešlo tak, že jsem byla v práci jediný nekuřák.