Serenda, kdysi jsem měla brigádu v galanterii. Přijde paní se slepeckou holí a taková tak klasika co by ráda. Vlnu na svetr. Úplně mě bylo najednou zle, jak to budeme vybírat. Zkušenosti se slepcem nula.
No pletla osobně, tím mě vyšokovala poprvé. A uvedomila jsem si, že pokud se to naučím. Jednou az budu blbě vidět tohle budu moci stále.
Takže jen díky ní!
A barvy, ona řekla jakou já ji ji měla podat a pořádně popsat. Takže třeba červená jako jahody, tahle spíš jako maliny. A ona si je přikládala na tvář. Pak to nevím doteď je byla schopna najít tím, že si je přiložila na tu tvář.
Různý barvy tak taky odlišila. Záhada, tvrdila, že když jí to dobře popisu, ona je cítí.

Chodila pravidelně.