Hofa neznám, začala jsem letos na jaře s koupáním venku jen jako naprostý amatér. Z čeho máš respekt ? Čím bych ti mohla poradit ? Je to snažší než sprchování doma, protože prvotní chlad překonáváš pohybem, soustředíš se na plavání a po chvíli (to je asi u sprchování stejné) ti přestane studenost vadit, a je jen příjemný chlad, no a u koupání venku navíc hezké zážitky, vidíš podzimní, zimní, jarní přírodu z pohledu z vody tj. něco nového, plaveš si sama rybníkem, ve žlutém rákosí se válí mlhy, i po hladině.. plavu podzimním lomem a okolo mne na hladinš zlatavé listí, zlato na lidstnáčích před tmavými smrky u břehu.. je to krásné. Chodím teď plavat na stejné místo a už je to u mne podmíněný reflex, že když se ponořuji do vody, tak mi to není vůbec nepříjemné, už se tělo těší na to co bude následovat.. chlad překonáš a vyplaví se v těle endorfiny a je to prima. Jak tu někdo psal, prudce návykové
Chuť se jít znovu druhý, třetí den vykoupat do prosincové Vltavy opravdu mám. Je to u sprchování stejné ?
Neboj se toho a zkus to a pak napiš, jak se ti to líbí. Já se kdysi sprchovala, ale u toho jsem nezůstala, až letos jsem zkusila koupání venku a to už mi asi zůstane napořád. Jestli ti mohu doporučit tak nechoď do vody v současných dnech, příroda není tak krásná jako třeba na podzim nebo jaře a je pošmourno. Nejsnažší a nejkrásnější je, když svítí sluníčko, a pak tě hřeje do obličeje a jsi ve studené vodě. Jak zasvítí sluníčko je vše snažší. Jak je pošmourno, tak se mi občas (výjimečně, ale občas) nechce, a překonám to asi tím zvykem - až bych řekla už podmíněným reflexem. Moje tělo už vůbec nevnímá tu nepříjemnou fázi chladu, už se jen těší na tu druhou. Nebo jsem se otužila, nevím.