Renko, nejsem odborník. Ale laicky, zkusila bych udržet základní linii života (roušky uvnitř, nechat otevřené školy, služby, omezit třeba počet lidí apod.), prostě něco, co lze dlouhodobě vydržet v nějakém modu. Aby fungoval chod státu, aby se lidi "rozptýlili" (čímž logicky nemyslím 6 hodin během týdne na úřadech). S tím, že budou umírat lidi, že se s tím počítá, mít v záloze polní nemocnice a hotely, armádu či jiné zálohy na péči o neakutní covidové pacienty, dbát na to, aby v nemocnicích byli pouze akutní, aby byl prostor na jiné zákroky, funkční testování, očkování. Myslím si, že kdyby se život udržel v nějakém rozumném modu, lidi by mnohem ochotněji spolupracovali. Dneska je to o tom, že lidi jsou díky tomu nekonečnému zavření v depresích, nevidí naději, kašlou na opatření, v nemocnicích nám to stejně padá jak hrušky, živnostníci krachují a vrchnost nám tady vykládá o nekonečných kompenzacích.
Jak tu někdo psal, klidně 14 dnů zavřít komplet, to se dá vydržet, ale tohleto odnikud nikam je šílený. Zajímá někoho stav tvé dcery? Možná kdyby měla kovid. Je to děs.