K tvý otázce: dlouhodobě mě zajímaj následující témata:
- Vzdělávání. Od socialismu jsme se pohnuli nepatrně - vznikly soukromý školy a víceletý gymply. Způsoby i cíle výuky se mezitím jinde posunuly vejš. Co nějaká reforma pedagogickýho vzdělávání, aby se promítalo do kvality výuky? Sliby navyšování platů učitelům mě nezaujmou.
- Životní prostředí. Státní lesnická politika, státní vodní politika, státní půdní politika, státní energetická politika... tomu se vyhejbá prakticky každej. Ochrana krajiny - přesměrování části zemědělskejch dotací na obnovu a údržbu krajiny, jako je obnova mezí atd. Pole prakticky neoraný.
- Venkov. Každej, kdo nebude klást rovnítko mezi venkov a zemědělství, či přesněji mezi sypání plošnejch dotací do zemědělství a rozvoj venkova, má šanci mě oslovit.
- Zahraniční politika, kterou by dělali zasvěcený lidi. Pak ať je to vlevo nebo vpravo, ale nějak pořádně, kvalifikovaně. Bohužel, víc lidí se skutečným rozhledem v tomhle směru má v současnosti akorát ČSSD, zčásti na ně i ona sama ovšem kašle (Prouza, Chmelař, Rouček atd.). Až vypadnou ze Sněmovny, budem zaprděnej dvorek. Každá strana, která ukáže, že zahraniční politiku u nich vedou lidi, co ovládaj velmi dobře minimálně angličtinu, strávili aspoň nějakou dobu v cizině, přimotali se už někdy k praktický zahraniční politice, byť aspoň v euro-institucích nebo tak nějak, a maj rozhled (získanej jinak než ideologickejch příruček nebo číchsi cochcárenskejch blogů) může bejt můj favorit.
- Obrana. Racionální pohled na obrannou politiku, dlouhodobý cíle opřený o nějakou analýzu - budu mít voči takhle velký. Postesky o tom, že musíme splnit 2 % HDP na obranu, protože to po nás kdosi kdesi chce, přehlížím.
- Digitalizace. Každej, kdo představí rámcovej plán na účelný digitální propojení státní správy a samosprávy, je můj velkej favorit. Pouhým slibem mě zarmoutíš.
- Státní správa. To je asi z kategorie snů, ale státní správu postavit tak, aby i nižší úředníci mohli rozhodovat bez nebezpečí, že se po nich bude vyšší vozit. Momentálně u nás vládne duch, podle kterýho ty nejnižší maj největší zodpovědnost, ale malou možnost si rozhodnutí obhajovat. Proto je rozhodování ve státní správě formalistický a často zbytečně přísný - úředník si chrání kůži tím, že raději zvolí nejpřísnější výklad předpisu.
- Potravinářství. Nastavit hygienický pravidla tak, aby plnily účel a přitom zbytečně neomezovaly výrobu. Snadný. Stačí se inspirovat třeba v Rakousku.
- Na politice nezávislý státní instituce typu Úřad pro hospodářskou soutěž, ale hlavně Finanční správa atd.
Mám pokračovat?

Hezká slovička a hezký vobrázky jsou mi volný. Rád by se dočet o konkrétních řešeních, ale leckde se spokojím i s tím, že to téma vůbec někdo otevře. Howgh.