Dodnes lituji, že jsem si rodné příjmení nenechala. Nebo aspoň obě. Uvažovala jsem o tom, ale nechtělo se mi poslouchat kecy, že ze sebe dělám umělkyni a že musím být vždycky něco extra. MM by to nevadilo, dokonce, když jsem patřila na sociálce pod jednu šílenou babu, která nás opakovaně připravila o peníze, MM chtěl, ať se přejmenuju, abych chodila k jiné úřednici. Nové příjmení mám běžné, sice obsahuje Ř a já mám lehkou logopedickou vadu, takže mi drhne v puse, ale nezvykla jsem si.