Přidat odpověď
Magrato, na manželově příjmení se matrikáři v rámci rodiny taky docela vyřádili. Má v příjmení y (uprostřed), resp. před naší svatbou to bylo ještě ý. Matrikářka v mém rodném městě, kde jsme se brali, ovšem pojala podezření, že ta čárka je v rodném listě dopsaná ručně (a asi byla), ovšem s ý se jmenovali manželovi rodiče i bratr ... Takže já jsem se vlastně až 2 dny po svatbě (v pondělí, kdy bylo možné telefonovat na matriku v místě, kde se narodil manželův otec) dozvěděla, jak se budu vlastně jmenovat (svatební protokol jsme měli podepsat bez čárky, aby se případně mohla doplnit), a to s y. Takže vlastně u nás změnil příjmení po svatbě i manžel. U něj v práci to akceptovali snad až po 10 letech, a přestali mu konečně tisknout vizitky s ý. Tchyně po naší svatbě vytáhla krabici s doklady po rodině manželova otce a zjistili jsme, že v minulosti se používaly i varianty příjmení s i a í! Zřejmě to každý farář napsal, jak ho napadlo. Ono to bylo na česko-slovensko-polském pomezí, kde žilo i dost německy mluvícího obyvatelstva, tak to asi mělo taky vliv ...
Předchozí