Ano, vždycky to věděly, byly na očích. Dnes už jsou všichni dospělí, ale byla doba, kdy jsme měly nastavenou hypotetickou situaci "starší pečují o malocha do doby dospělosti" - je mezi nimi velký věkový rozdíl. Peníze se snažím doma nějaké mít(to je problém teď při covidu, opravdu nikam moc nejezdíme a nejbližší bankomat je o 5 km dál než nejbližší obchod), do nedávna to byla úplná trága a i dnes ještě třeba u oblíbeného řezníka kartou nezaplatím, česká pošta u nás jezdí bez terminálu, atd. Stejně tak děti věděly a vědí, kde jsou dokumenty, které by potřebovaly, pokud by se s námi něco stalo a co šanon obsahuje (že třeba barák by byl doplacený z pojistky nebo že oba máme pojistku s prvním vyplacením denní částky po 10 dnech v nemocnici v jejich prospěch) a informaci, co a kde se dá případně rychle zpeněžit v případě potřeby hotovosti. To už je dnes nerelevantní informace, 3 ze čtyř vydělávají, ale prostě to vědí a věděli i před patnácti lety. Já jsem asi paranoidní, ale teď po pár nepěkných případech kolem sebe jsem ráda, že nepodnikám jako OSVČ ale mám malé s.r.o. a vyřizuji synovi podíl a jednatelství, aby v případě nenadálého průseru se celá firma nezasekla s neumřela do doby, než se vyřídí dědictví. Doufám, že to stejně jako opatření, která jsem nastavovala před patnácti lety ještě hodně dlouho nebude potřeba.