Normálně se tohoto tématu neúčastním a přiznám se, že diskuzi jsem nečetla celou. Je to strašně dlouhé. Zasekla jsem se někde uprostřed.
Okomentuji ti stěžejní otázku, kolem které se všechno točí:
Kdyby nebyl lockdown, už by lidé umírali ve špitálu na chodbách. Bylo by to tak v pořádku?
Jak víš, že by to tak dopadlo? Co když ne? Co když jsou tyhle manévry, které chromují republiku na x let předem ne zbytečné, ale neúměrné? Napadlo vás někdy, že by těch nemocných třeba nebylo tolik, kdyby lidé měli možnost žít téměř normálně, pouze s lehkým omezením, protože by nebyli frustrovaní tím, že nic nesmí, obavou o živobytí, o vzdělání svých dětí? Že tento stav se podepisuje na psychice a někteří z těch covid pacientů by nepotřebovali pobyt v nem. protože by byli psychicky a fyzicky OK a tudíž průběh nemoci by byl mírný?
Že to vše jsou pouze dohady? Že lékaři, kteří tomu opravdu rozumí, se tomuto problému věnují a nemají čas vystupovat v TV, tudíž je veřejnost neslyší?