Libiku, my dospělí se neutvrzujeme v tom, jak je to strašná situace, dokonce chodíme na prcoházky, ale dcery 16 a 18. 16-letá s námi jde, ráda, povídá ... vyvětrá se, ... 18-letá leží v posteli a nikam nechce. Taky bych ráda slyšela radu, co s ní. Jako vážně, ne jako ironii. Bývala to veselá holka, má kamarádky, ale ty rodiče ven pro jistotu nepouští a nemá jich tolik, její nej zábavou je net a net a mobil. Učí se, prospívá dobře, ale šťastná v týhle situaci není. Jak jí pomoct. Poradíš?