"Nedozvíš se tu nic než to, že je tvoje dcera rozmachaný bobánek, který se neumí zabavit kreslením na kameny. "

tak asi jooo, prostě předtím chodila 3x týdně na atletiku, která se trénuje v zimě kupodivu uvnitř, tam teď nesmí, má si chodit sama zaběhat, což se jí nechce, kupodivu ani s mužem běhat nechce ... po atletce šly s holkama na bagetu, kafe - o víkendu courat, a pak zase třeba na kafe, proběhnout krámy, některý kámošky rodiče nepustí na návštěvy vůbec, s jinýma se moc slízat nechce, má pokoj vedle našeho obýváku - jako bezva zábava říkat si s kámošku "důležitý holčičí věci" a rodiče za dveřma, navíc přes naše dveře je slyšet i běžná vyuka, natož kamoška ... no prostě nevím, co s ní. A ano, taky chodila na přednášky, pro změnu na fyziku, ale to je fuk, nic z toho nejde, může se vzdělávat online, ale to se jí nechce, chybí ji asi ta interakce či co. Já se jí nedivím, obrací se jí život na ruby, vidina dalších let s rodiči v obýváku je prostě přesně to, co si po matuře vždy přála ...
Ale fakt bych byla ráda za radu, není to nic ironickýho, moc nevím /e, co s ní.