Monty,
motivací k procházce (nebo běhu, dle nátury) není být rychlejší jak minule, to samozřejmě je zcela beze smyslu (kromě sportovců, o nichž tu řeč není),
ale právě to opuštění klece.

Přemůžeš lenoru, vylezeš ven, snášíš nepřízeň počasí nebo si užíváš krásného počasí, každopádně se doslova provětráš - jak tělo tak hlavu.

PAK je člověku lépe, a to v okamžiku, kdy si dovolí zase zalézt do bedýnky a užívat si tam tepla sucha (no spíš pití) a žrádla.

Často se dostaví pěkný pocit již venku, při pohybu, ale jsou samozřejmě odolní jedinci, kterým procházka s pofidérními cíli, jako je výhled tam (za tmy na světla), obhlédnutí výdejního okénka, hledání uliček bez lidí (nebo naopak sraz s jiným člověkem), zkoumání světelných efektů baterky za totální mlhy a tmy, atd atd... fakt v průběhu dobře neudělá.