Inko, zabírá mi vyrazit na procházku hned, jak se vrátím z práce, ani se nepřevlékám.
Jak si udělám kafe, sednu si k němu, začnu vyřizovat maily nebo doma uklízet, tak se mi pak brutálně nechce.
Dokud byly děti docela malé, tak jsem je vodila na kroužky nebo jsem s nimi chodila na hřiště, vycházky, kamkoli... , tak jsem byla venku skoro pořád. Teď jim absolutně všechno odpadlo, jeden kroužek ani nezačal, druhý trenér odpískal někdy koncem října.. tak se nejdu projít ani když ony něco mají venku. Doprovázet je už dávno nemusím, ale většinou potkám nějakou spřátelenou matku, v rámci duševní hygieny chvíli pokecáme, já se protáhnu.. a teď.. NIC