Stalo se mi totéž naštěstí na suché silnici. Dvě holčičky za sebou vběhly na přechod, změnily směr běhu po chodníku a opravdu tam vběhly bez rozhlédnutí. Ubrzdila jsem těsně, nikdy dřív jsem tak nezaštajfovala brzdu až na podlahu.
Vyděsily jsme se všechny, doteď vidím oči té jedné před čumákem auta. Klepala jsem se až domů a onen přechod přejíždím takřka krokem doteď...a několik měsíců jsem si před každým přechodem mohla hlavu ukroutit, abych se podívala, že kolem nikdo není, měla jsem malou "přechodovou" fóbii.