To mi právě nestačí. Musím mít pracovní projekt a pak to držím. Na mateřské se mi třeba stalo, že jsem měla dojet z Kolovrat na Florenc na krev, bylo to celkem akutní a odhodlávala jsem se několik měsíců. Neokázala jsem se zvednout a vyrazit. Někdy jsem se nedokázala třeba celý den zvednout z pohovky jinak než kvůli cestě na záchod a jindy jsem nezadržitelně brečela. Přitom normálně to neřeším a dělám, co je třeba. Musím mít nějakou zátěž, i když je to práce z domova, protože jinak je to zlý.

Jsem v tomhle nějaká vadná, příliš dlouhotrvající pohody a svobody bez režimu mě uvádí do depresivních stavů. Hned jsem si tehdy pořídila práci domů a na příští mateřskou jsem se raději ani nepokoušela nastoupit.