Fern, jo, to je určitým způsobem citové vydírání, nemyslím teď skutečně nikoho konkrétně...je to současný trend ve společnosti celkově.
jak jinak udržet lidi poslušné, než jim předhodit to, že jim vůbec nezáleží na ubohých stařečcích a jak kvůli nim umírají, když tu mohli ještě několik měsíců či let být, kdyby...
Přijde mi, jako kdyby mnozí lidi až teď zjistili, že jsme smrtelní...a najednou chtěli ten konec oddálit, zastavit...dote´d jsme si to v tom spěchu moc neuvědomovali.
Je to zas jen můj názor, třeba je to jinak.
Ale vzít si ty "staré" jako rukojmí..."budete se chovat tak a tak, nebo je máte na svědomí"...je podle mne opravdu zhoubné.
Proto jsem psala, že nejvíc se lidi ovládají přes strach, a taky přes pocity viny. Být tím, kvůli komu někdo umře, přece nikdo nechceme.

A taky nikdo nechceme být vážněji nemocný, jen blázen by chtěl, aby mu bylo opravdu špatně.
To počítání mrtvol, lidí v nemocnici, "nakažených" opravdu nikdy v historii nebylo...a položme si otázku - čemu třeba konkrétně toto prospívá? Nenapomáhá i toto tomu, že jsou lidi stresovanější (a při stresu jde běžná imunita proti patogenům silně dolů, takže je to kontraproduktivní)?

Nebylo by fajn to uchopit zcela jinak? uklidnit lidi, dát naději, vysvětlit, oočkovat ty, co chtějí, rozdat ohroženým respirátory, vitamín D se zinkem a céčkem, stáhnout média v tom, aby se vyžívala v popisování průběhu nemoci, příznaků, komplikací, následků, prognóz typu Flégr a spol,? atd atd?
Ale to by bylo pořád dokola.