Libiku, řemeslník je trochu něco jiného než dělník v továrně. Obdivuji lidí, kteří umí rukama něco vyrobit, já sama jsem manuálně levá. V té továrně jsem tehdy přišla do styku hlavně s ženskými a byly to hrubé, hloupé, vulgární zenstiny, kterých jsem se zároveň bála i stitila. Nevím, jestli jsou dělníci - muži jiní, já mám ráda inteligentní, milé, slušné, hodné lidi. Je pravda, že jsem žádné dělníky neznala, v mládí ani teď, maminka byla VŠ, táta SŠ, ani jejich rodiče nebyli dělníci, jen můj pradědeček byl stajgr na šachtě, což bylo ovšem někdy na přelomu 19. a 20. století, toho jsem nezažila. Prý to byl moc hodný člověk.