moje sestra je samoživitelka a je na tom teď lépe, než já :D která má manžela, 3 děti a dům

sestra žije v Třinci, což je kousek od Ostavy, my žijeme cca 300 km dál na okraji většího města

zatímco ona má jistou práci prodavačky v řetězci + alíky a soc byt, dítě v 1. třídě (takže chodí do školy)

my máme jedno dítě v 5. třídě na domácí výuce- peklo, musí se učit sám protože my musíme do práce
další dvě děti máme díky bohu ve školce

ale

manželovi zavřeli 4 hospody, přes léto dělával akce typu fesťáky, rauty, svatby

nic z toho se nekoná. Kompenzace dostává 500kč denně což je výsměch, neboť nájem jedné hospody je 80 tisíc měsíčně a ty hospody jsou 4.. nemluvím o energiích, kdy musíte platit zálohy ať už fungujete, či ne. Zaměstnance máme buď na fiktivních neschopenách nebo jím platí teda stát, dodavatele nám krachují, s pivovary máme smlouvy o plnění a nikdo se s námi nehodlá bavit o tom, že to nejde, takže smůla. hypo splácíme sice "jen 15 tisíc" měsíčně, ale úvěry do začátku podnikání, a podobně činí dohromady nějakých 100 000 měsíčně, takže nesplácíme, není z čeho, do toho zálohy na cos zdrav, daně z příjmu a z přidané hodnot za loňský rok.. neustále nás bomabrdují úřady s nějakým papírovaním, účetní nemáme z čeho platit, sami se v tom nevyznáme, a úřady jak víme tu nejsou pro lidi ale proti nim. Já chodí uklízet, abych aspoň zaplatila školku, manžel se snaží udržet aspo%n výdejní okno, před vánoci jak nám otevřeli podniky na týden, jsme nakoupili tankové pivo, následně je zavřeli a zkazilo se nám asi 5 tisíc litrů. nemáe kde brát. Neáme už rezervy, ty jsme vyčerpali behem roku, protože už to je skoro rok co máme střídavě zavřeno, omezeno... pravděpodobně příjdeme o dům, ok, je to jen "věc" auta jsme prodali. Nic víc nemáme. I kdybychom šli do bytu, není z čeho platit. nevíe co bude. Kamarád spáchal sebevraždu před 3 týdny, má konečně klid.