Přidat odpověď
Já si myslím, že lidi si spíš zvyknou.
Já jsem se sama ze sebe dneska zděsila, když mě (poprvé) napadlo, že mi to vlastně skoro vyhovuje. Týden v práci a týden doma, domácí školu už jsme taky myslím celkem zaběhali, jsme víc spolu, venku pěkně bílo, chodíme bobovat (nevracíme se denně až za tmy), neprojezdím tolik nafty...
Přitom je to kravina, 80% všeho mi objektivně vadí, ale tak nějak už mě to přestává štvát a tím zvykem vidím nějak víc těch pozitiv.
On člověk asi nemůže být furt naštvanej, podle mě přijde nejdřív rezignace a pak jakési smíření se a přizpůsobení se.
V pondělí na služebce jsem si koupila oběd v okýnku, sedla si s ním do auta a snědla ho z plastové vaničky plastovým příborem a už mi to ani nepřipadlo zvrácený.
Předchozí