Cesta z porodnice mi zní podezřele. Úvahy typu divení se, proč tudy, u několikadenního kojence obzvlášť.

Nicméně vzpomínky z kojeneckého věku jsou možné, ale v podobě záblesků bez kontextu.
Mám také pár takových, jak ležím v hlubokém kočárku nebo jak mě koupou ve vaničce na stole apod..
Z batolecího věku už si pamatuji spoustu, mé děti také.

Jinak tedy si asi "pamatuji" porod, ale to tím způsobem, že se mi celý život od dětství po současnost pravidelně zdají nepříjemné sny, jak jsem zaklíněná hlavou a rameny v nějakém úzkém prostoru, mám prolézt a cítím paniku.