Dodržuju ve smyslu nosím roušku uvnitř, páč jinak mě tam nepustí, a nechodím tam, kde je zavřeno.
Jinak se ze mě stal rebel se vším všudy, poslední kapka dopadla po rozhodnutí neotevřít školy od 1.2. Pochopila jsem, že to absolutně nemá cenu. Jsme tu zavření rok, stát v rozkladu, národ v depresi, lidi padaj jak kuželky a jediný, co slyšíme, je „vydržte, dalších 14 dnů rozhodne“. Trčíme na fleku od nouzáku k nouzáku, nic jiného kromě strašení, trestů, vyhrožování, pokut a toho nesmyslného zavírání všeho tam nemaj. Stačilo. Podporuju jakoukoliv formu ilegální činnosti včetně služeb a sportu, a že bujně kvete, fandím jakékoliv formě odporu proti těm vládním nesmyslům. Stýkáme se, s kým chceme a kdy chceme. Pokud po mně vrchnost má tu drzost po tom všem ještě chtít, abych něco vydržela, ať nejdříve ráčí povolit řetěz a to zásadně.