Já nechci litovat.
Je to úmorný, ale chřipková epidemie některý roky taky bývá lahůdka, a to nám nepomáhá nikdo, teď máme relativně nějaký personál.
Ale celý je to dlouhodobě neudržitelný - jedna věc je Covid, druhá věc lidi nemocný necovidem. Pohybuju se na obou stranách, takže vidím, že být aktuálně nemocný jakkoliv je prostě blbý. Procento rakovin, infaktů, mrtvic je furt stekjný, k tomu následky nediagnostikovaných, neléčených nebo jen na telefonu lečených chronických chorob, popř. různých problému řešených po telefonu. Průšvihy se kupí.

Proto se vracím k začátku, protože myslím, že každý, kdo dělá všechno, aby potenciální Covid roznášel (nepíšu zůstal zabarikádovaný,...)co nejmíň, přispívá k tomu, že se situace snad uklidní.

Aktuální situace: ARO plný, potenciálních pacientů (ročník 50 a míň)na ARO asi 5, nějak to vyřešíme, jako vždy, díky Bohu za schopnost improvizace. Jasně, netýká se to většiny lidí, ovšem do té doby, než tím špatným pacientem bude jejich maminka.