My se potkaly na vejšce. Padla mi do oka hned první den. Byla stejně založená jako já. Pokoušely jsme se chvíli bydlet na koleji, vyhodily jsme z pokoje psací stoly, postele daly dohromady, koupily lampičky a lampiony...Ale až na občasný mejdany se tam pořád všichni učili. Nikdo nepracoval v noci. Návštěvy byly zakázaný, jako cizí.
Proto jsme si našly byt. Pak další a další. Pak ona otěhotněla a ačkoli jsme neplánovaly, že zůstaneme bydlet spolu dál a dítě budeme dávat za takový posuvný dveře, aby nás nerušilo, neklaplo to.
Odstěhovala se nakonec k otci dítěte. Stavěli spolu dům v končinách u Prahy, říkala jsem si, že se zbláznili, takhle daleko a ten dům dal spoustu práce, pořád tam řešila nějaký zdi a okna a zásuvky...
Nakonec, absolutně neplánovaně, bydlíme téměř naproti