Kroniko,
zrovna je tohle téma u nás na tapetě. Dcera se v létě sestěhovala s přítelem do podnájmu a syn se bude stěhovat s přítelkyní do podnájmu teď v únoru. Zůstaneme s manželem ve velkém domě sami.Dům jsme kupovali dvougenerační,který jde předělat i na další třetí menší bytovou jednotku. Brala jsem to jako pro sichr. Ne,že bych chtěla s mladými bydlet,ale kdyby to jinak nešlo,tak se pohodlně všichni vejdeme. Ideální je,ale myslím,když mladí bydlí sami. Dcera mi zrovna teď v týdnu říkala,že zvažují jestli si nevzít něco na hypotéku,že,když platí pronájem,tak můžou platit hypo. Přiznám se,že mi jejich uvažování přišlo trochu odvážné. Já asi nejsem takový střelec a vím,co to obnáší platit hypotéku a uvázat se na 20 let. Byť samozřejmě hodnota domu výrazně vzrostla. Jen,že jsou mladí,budou třeba chtít časem rodinu a mít na krku tu hypotéku je závazek. Je to jejich rozhodnutí, já jim do toho kecat nebudu.
Je to těžké rozhodnutí,když hodnota realit roste pořád nahoru a oni mají život před sebou. Pokud se rozhodnou vzít si hypotéku,tak budou šetřit na všem. My to máme s manželem opačně. Nejdřív jsme si i s dětmi užili a potom,když už jsem měla děti starší jsme si vzali hypotéku. Která varianta je lepší neumím posoudit. Každopádně hypotéka je prostě koule na noze.
U vás nejde,že si vezmete hypotéku na sebe s manželem? Syn může bydlet u vás a z ušetřených peněz za pronájem platit hypotéku a pomalinku rekonstruovat.