"polož si otázku - cítím se šťastná?"

tohle považuju za základ každého vztahu... ve chvíli, kdy bych se v manželství/partnerství necítila šťastná, nedokázala bych v něm fungovat...
ony ty obecné pravdy, co je důležité, jsou trochu neurčité a ne vždy platné... někomu může vadit nedostatek komunikace, někdo může mít pocit, že se nechce pořád nípat v niterných pocitech a oba přístupy můžou být správné - záleží na nastavení každého...
takže otázka je skutečně jen "jsem šťastná?" - jistě že nejde o neustálé výbuchy euforie (to by musel být člověk idiot nebo blázen), ale o dlouhodobý pocit - i v nepříjemných a těžkých okamžicích - vnímám partnera jako oporu? je mi u něj lépe? nebo je to další bod, který musím řešit?
a platí to i ve chvíli, kdy má potíže partner - měla bych být schopná si říct "ano, není to snadné, ale on mi za to stojí" - pokud si to sama sobě nemůžu říct, není to partner pro mne... někdy docela pomáhá stoupnout si před zrcadlo a zeptat se sama sebe... nahlas... a nahlas si odpovědět - sama poznáš, jestli si něco nalháváš nebo si odpovídáš popravdě... (je fajn být v tu chvíli sama doma )